Hanuš Lamr představil na Designbloku hned dvě instalace, z toho jednu ve spolupráci se svou ženou, výtvarnicí Zlatkou Lamrovou. Obě expozice v sobě odrážejí hlavní témata tohoto ročníku svátku designu u nás - vášeň. Pro Hanuše je to jednoznačně příroda a svět kolem nás.

Noli me Tangere

Jedinečné a tajuplné prostory bývalého kláštera benediktinek na Smíchově se staly ideální scenérií pro boschovskou instalaci bronzových a textilních obrazů. Ústředním momentem je oltář z včelích pláství oslavující přírodu. Úlomkovité fragmenty přírodnin pak upozorňují na zbytky fresek v prostorách Gabriel Loci.

„Záměrně jsem rezignoval na klasické „vydesignované“ tvary a představil jsem zde naprostou esenci přírody,“ říká Hanuš Lamr. „Najdete tu včelí plástve v rámku, tedy v podobě, jak se vkládají do úlu. Jedna je z taveného skla, druhá z bronzu, třetí je skutečná. Právě včely jsou pro mě jedním ze symbolů života na zemi,“ dodává Lamr.

Nechyběl ani odkaz na jeho artovou šperkařskou tvorbu v podobě bronzové květiny zdobené turmalínem, stříbrných květů, krystalu horského křišťálu zarostlého ve větvích nebo bronzových hub rostoucích z kusů dřev nalezených samotným autorem.

Temnou boschovskou inspiraci přiznává i výtvarnice Zlatka Lamrová. „Výšivky jsou inspirovány rostlinami, jejichž předlohou byla samotná příroda či dávné atlasy“, říká Zlatka Lamrová. Jako z obrazů nizozemského génia tu vystupuje netýkavka vystřelující lidské postavy nebo pupalka kvetoucí v noci a v obležení netopýrů. Hlavní výšivka znázorňuje Adama a Evu s lidsky vyhlížejícími rostlinami okolo. „Náhodným rozsypáním červeného rybízu se přede mnou objevila tvář, která byla inspirací pro můj další obraz. Pozorováním chaluh na pláži jsem zase objevila zvláštního tvora,“ vysvětluje Zlatka Lamrová vznik některých objektů.

„Ve výšivkách i objektech je prakticky obsažen půlrok naší společné práce, který jsme trávili v jarní karanténě na chalupě, potom zase třeba u moře.“